Ještě před začátkem tradičního kamenického tábora (Ano: opět Kunějov!) jsme od pátku do neděle (19-22.8.2010) beželi PPčka - Pěkné Prázdniny. Terénu na Branžeži (Zoubek, Kost) se nedá odolat a i když to znamenalo nedělní jízdu Branžež - Kamenice - Kunějov (tábor) - Kamenice (400km), jeli jsme. Předcházel tomu (můj) zmatek s (ne)přihláškami, kdy jsem celý červenec byl mimo a spolehnul se, že "se to" v mé avizované nepřítomnosti udělá. To se nestalo, limit účastníků padnul 18.7. a tak Petr musel vzít dorostence a trmácet se až do Košic. Příští rok prostě dáme uzávěrku na prázdninové závody na konec školního roku a kdo to nestihne, postará se o sebe sám.
Závody začaly v pátek odpoledne krátkou tratí, která byla nakonec nejhezčí etapou PP. 4km middle ve skalách, jedna kontrola za druhou, moc pěkn´zakončení praconvího týdne.
V sobotu dopoledne byl paralelní Euromeeting a my jsme běželi až odpoledne. Dopoledne jsme trochu lezli a slaňovali v Příhrazech a asi hodinu leželi pod Kobylou a dívali se, jak se o ní pokoušejí moravští orienťáci. Odpoledne se běžela zkrácená trať na Zoubku, krásné plotny na západě se tentokrát na mapu nevešly, etapa byla spíše lehčí s několika zapeklitými terčíky (a to i v H12). Jak nálet povyrůstá, jsou některé kontroly rok od roku těžší... Etapa končila hezkou smyčkou v bažinách okolo cíle (to se všem nelíbilo, ale podle mapy bylo vše zcela správně).
V neděli byla klasika na Kosti. Mělo to být vyvrcholení PP, ale na delších tratích byl to paskvil, za který bych stavitele vytahal za uši. První půlka závodu byl totální přespolák po cestách až na Kost, na kontroly se vždycky vylezlo na kopec a zase seběhlo zpátky na cestu. (v H21E jsem zahlédl také 2km postup po silnici). Tak mě to znechutilo a hlavně unavilo, že jsem ztratil morál to v druhé půlce dobojovat a s chybama jsem etapu (přes dobrý běh v E1-2) víceméně doklopýtal.
H12 naopak měla stejně jako v E2 dost těžké kontroly, takže pořadí se tam opět trochu promíchalo.
Celé tři dny bylo exkluzivní počasí (slunce, 30C) tak, jak to má ve skalách být. Ota vybojoval v celkem slušné konkurenci 2. místo (E1-2., E2-4., E3-1), dostal propisku a 2 musli tyčinky (při startovném 240,- na žáka a 19 přihlášených tak pořadatel vybral na startovném v H12 celkem 4.560,- a rozdal na cenách 3 propisky a 6 tyčinek za méně než 100,-. Nejde o super hodnotné ceny, ale tomuhle se zasmály i děti.), Z Kamenice byli na bedně také Vašek Nešpor-2. a Zuzka Kozáková-3. Pořadatelé uspořádali vyhlášení tak, že na stupně chodili holky i kluci ze stejné kategorie dohromady (HD10, HD12,...). Dobrý nápad, mělo to spád a bylo to zajímavější.
Celkové výsledky jsou zde.
Po červencovém korsickém putování jsme si opět zajeli na 5 denní (6 etap), letos nikoli Bohemia. Okolo centra na letišti v Hradčanech se běželo všech 5 etap, což bylo přijemné - žádné dojíždění, vše pohodlně na dojití. Závody byly asi takové, jako kdyby je pořádala naše rodina s pomocí dorostenců. Těch problémů bylo dost - špatné popisy, zrušená etapa, posunuté starty, dvojnásobná délka na start oproti pokynům (E1). Pro cizince to asi bylo trochu Bulharsko, rozhodně ne co bych očekával od těch českých "mezinárodních 5days", to je hodně zavádějící a vzbuzuje představu kvalitního podniku. Přijet z Francie a zakempovat v té bažině, bylo mi jich trochu líto.
Ale když je hezky v lese, tak závodník snese skoro vše. A v lese pěkně bylo. Moc pěkné prostory, přijemně zkrácené etapy ve skalách bez žádných extrémů, lampionová houbařina, kuriózní měřítka (1:3.000/4.000 - trochu nechápu proč? ale budiž).
Nejlepším zážitkem byla rozhodně poslední etapa - větší část etapy v obrovské bažině, za kterou by se nemuselo stydět ani Norsko. To byl prostě svátek a bonbónek na závěr. Dokážu si představit velký závod (Mistrovství) ze 2/3 v přilehlých skalách a závěrečná rozhodující pasáž v této skandinávské bažině. Tak bych s tímhle prostorem naložil já.
Tady je pěkně vidět jak jsem to měl ( a nejen já) 10 kontrol plně pod kontrolou (a v hendikepu v pohodě ukazoval mlaďochům cestu) ale stačil mžik a 13!-ti minut.chyba na 11k - to se v našich lesích opravdu často nepovede :o). Do toto prostoru se ještě vypravíme potrénovat1
Suma sumárum - pořadatelé to rozhodně neměli pod kontrolou, ale nakonec to i přes nepřízeň počasí zvládli. Ale už se těším na Bohemii.
Kamenické rodinky dojižděli z chatek v Doksech a dorostenci p/vařili na shromaždišti. Monička vyhrála (doprovodné 3-denní), Ota a Zuzana byli 2., Hugo a Jitka si vylezli na bednu pro 3. místa. Z 15 účastníků na fáborkách dokončili jen 3.
V sobotu dopoledne byl paralelní Euromeeting a my jsme běželi až odpoledne. Dopoledne jsme trochu lezli a slaňovali v Příhrazech a asi hodinu leželi pod Kobylou a dívali se, jak se o ní pokoušejí moravští orienťáci. Odpoledne se běžela zkrácená trať na Zoubku, krásné plotny na západě se tentokrát na mapu nevešly, etapa byla spíše lehčí s několika zapeklitými terčíky (a to i v H12). Jak nálet povyrůstá, jsou některé kontroly rok od roku těžší... Etapa končila hezkou smyčkou v bažinách okolo cíle (to se všem nelíbilo, ale podle mapy bylo vše zcela správně).
H12 naopak měla stejně jako v E2 dost těžké kontroly, takže pořadí se tam opět trochu promíchalo.
Celé tři dny bylo exkluzivní počasí (slunce, 30C) tak, jak to má ve skalách být. Ota vybojoval v celkem slušné konkurenci 2. místo (E1-2., E2-4., E3-1), dostal propisku a 2 musli tyčinky (při startovném 240,- na žáka a 19 přihlášených tak pořadatel vybral na startovném v H12 celkem 4.560,- a rozdal na cenách 3 propisky a 6 tyčinek za méně než 100,-. Nejde o super hodnotné ceny, ale tomuhle se zasmály i děti.), Z Kamenice byli na bedně také Vašek Nešpor-2. a Zuzka Kozáková-3. Pořadatelé uspořádali vyhlášení tak, že na stupně chodili holky i kluci ze stejné kategorie dohromady (HD10, HD12,...). Dobrý nápad, mělo to spád a bylo to zajímavější.
