úterý 26. dubna 2011

Velikonoce Doksy

Velikonoční soustředění jsme letos po mnoha letech strávených na Poustkách přesunuli do Doks. Začali jsem netradičně - účastí na nedalekých 3 denních závodech Kotlářky. První etapa byla odpoledne v Nedamově. Malý prostor s okrajovými skalami byl využit do posledního čtverečního metru, houbařina a trochu schované kontroly. Moc mě nevyskakovaly a dostal jsem pěknou kládu. Ota letos poprvé běžel H12 a doběhl pár vteřin za Emilovým kamarádem z Norska - Einarem. Adam běžel radostně a bez pláče. Snad už to tedy konečně zlomil. 

Na velikonoce přijel také tým Lucky a Leifa z Fossum, a pěkně naše dorostence proháněli. Shodou okolností byli ubytovaní také v Doksech. Ale zatímco oni měli k dispozici přestavěný Lesní hotel, my jsem přijeli do Termitu uprostřed malování a výměny koberců...Po prvním zmatku to ochotná domácí vyřešila zapůjčením několika chatek a všichni nakonec měli kde spát. V sobotu jsme jeli zase na závody do nedalekých Kozlů. Čekal nás hezký terén a hodně, hodně dlouhé tratě. To je ale u Kotlářky normální. Na cílové louce bylo krásné letní počasí, hrozil skoro úžeh...Otovi se závod povedl a protože norský soupeř ztratil 11 minut, dostal se po 2. etapě do slušného náskoku. Protože jsme nikdo nebyl na poslední etapu přihlášený, přemluvil nás na dohlášku a v neděli si doběhl pro první místo i celkově.


Vyhrál velkou čokoládu, kterou si pak doma náležitě označil před mlsnými sourozenci (i rodiči). 

Nám ostatním pak v sobotu začalo to pravé soustředění. S Kožakem jsme si rozdělili treninky a přesto, že jsme toho měli z domova dost připraveno, každý večer jsme měli ještě dost co dělat a chyběli jsme tak na společné gultůře. V sobotu byl vrstevnicový treninky na Oltaříku, v neděli skalní bludiště na Hradčanech a odpoledne pak (tradiční) velikonoční štafety.


Postavili jsme 31 štafet a byl to docela slušný boj. Snažily se i největší larvy a atmosféra byla super. Farsta si ale vybrala svou daň, DISK bylo 19 štafet. Vyhrál Tom Rusý s Honzíkem Gajdou, který napoprvé docela překvapil. Tratě vedly na posledním úseku i do nevábné bažiny, ze které mi nikdo nechtěl kontroly sebrat, tak jsem si ji musel vychutnat 2x. Malí měli štafety také, boj snad ještě větší než u větších, trochu i slziček z toho stresu...ale po závodě pohodové hrátky na okolních skalách daly rychle zapomenout...Večer bylo vyhlášení, malování vajíček a diskotéka.






Na velikonoční ponděli jsme po pomlázce vyrazili opět na Hradčany, tentokrát ale do bažinaté Tajgy u letiště. Úžasný terén, který jsme vyzkoušeli na loňských 5 denních nebyl naštěstí tak bažinatý jako vloni, ale přesto bylo k vidění hodně fotograficky vděčných situací. Kluci proto holkám a kdo sebere víc kontrol. Mapa byla perfektní, všechna čest. Žáci viseli, dorostenci řídili...a veteráni si to užívali...Tak zase za rok a na stejném místě!



 






pondělí 18. dubna 2011

2xPŽ Slaný

Stejně jako vloni se Slaňáci ujali pořádání nedělního dvojzávodu. Stejné místo, stejný prostor, stejná koncepce. Dobré zázemí v Kvílicích opět dobře fungovalo - škola, bufet...Na start bylo ráno ale ještě dál než vloni (2.5km), z cíle a odpoledne již známou cestou přes pole něco přes 1km. Pro dorost je to ještě snesitelné, pro HD10 to dvakrát denně znamenalo celkem 6-7km chůze plus dva závody. To je podle mě na děti příliž. Vůbec tenhle zvyk dvou závodů v jeden den se mi líbí čím dál, tím méně a je to myslím námět pro středočeskou soutěžní komisi, zda tuto cestu podporovat. V Dobřichovicích to bylo přehnané a ani ve Slaném ten druhý závod myslím dětem už tolik nedal. Jasná ekonomika, ale oblast by měla na děti víc myslet (nepočítat odpoledne do žebříčku?).

Krásný les na Kejkolu opět nezklamal, je to radost si tady zase zaběhat. Povedené byly i dětské tratě, dospělí měli ale oba závody řádově jednodušší než vloni, chtělo to si s tratí trochu víc pohrát...Důstojné bylo i vyhlášení výsledků, spousta medailí pro Prahu i Středočechy (a to i na nepřeborovém odpoledním sprintu)....tak to má být. Kluci z H10 na sebe čekali v cíli a hezky se povzbuzovali, volali "modrobílá síla" vždycky, když se někdo další objevil na doběhu a hezky si to užívali.

Dopoledne běžel dobře Ota (3.), ale i Adam, na kterého zbyla středočeská medaile, já jsem si nevzal popisy, prorážečky a celkem zmateně se choval i při závodě (2´chyby na křižovatce cest :o) - co těm dětem pořád o buzole radím...). Odpoledne Ota ztratil minutu na 9k a skočil 5., Adam jako hodně dětí již odjel domů.
 
Kamenická bedna: 
Dopoledne (přebor kraje na KT):
1. Sebík (H10), 2. Jirka (H14), 3. Vítek (H12) a Ota (H14)
Odpoledne
1. Maruška (D12), 2.Vítek (H12) a Dáňa (H14)

Celkové výsledky jsou zde.

Mapa H21 odpoledne (sprint):

Mapa H14 dopoledne:



Středočeské soustředění Slaný

V pátek a sobotu 15-16.4. se středočeská mládež sjela v Žilině (u Kladna) na společné jarní soustředění před nedělním slánským dvojzávodem. Našli jsme pěkné zázemí v místní tělocvičně a nakonec přálo i počasí. 

Z původně výběrové akce se letos stala masovka "kdo má nohy jede" a bylo to trochu vidět v přístupu. Otázkou je, k čemu mají tyto soustředění sloužit...rozšířit úzkou středočeskou základnu (postavit na podzim dvě dobrá družstva je teď už utopie) nebo nakopnout ty nejlepší ještě dále)? To budeme muset pro příště promyslet. Absolvovali jsme dva treninky poblíž na Spanilé a jeden u Řevničova na Barvínkovi. Mapy rychle stárnou, ale byly stále dobře použitelné. Osvědčilo se běhání na SI s výpisem hned v lese po odběhu (zapůjčeno T. Hájkem-díky :o)), to je asi jeden ze způsobů, jak  zvýšit tréninkovou motivaci. Děti si to celé užily, nálada v partě byla výborná a místo velmi dobré.

pondělí 11. dubna 2011

3xPŽ Dobřichovice

Ve slunečném, ale větrném "chilli" víkendu 9-10.4. pořádal USK další krajské žebříčky. Protože loňské mistrovství na dlouhé trati nedopadlo zrovna v zisku, bylo potřeba vymyslet něco na resuscitaci účtu. Tím byl nápad udělat 3 závody ve dvou dnech. Až potud vše OK, fígl byl ale v tom, že se druhý z těchto 3 závodů běžel jako handicap závodu prvního s tím, že se jako závod do krajského žebříčku bude počítat součet časů obou sobotních etap. Myšlenka (zřejmě přicházející ze soutěžní komise pražské oblasti) se ale moc neosvědčila, dopoledne se v hlavních kategoriích velké rozestupy neudělaly a mnoho závodníků běželo dopoledne víceméně  "v hadu". 

Centrum byla v autokempu v Dobřichovicích, kde vše fungovalo bez problémů. Děti si mezi závody pěkně hrály, náš letající talíř skončil uprostřed Berounky (budeme muset objednat v Norsku další) a dva fotbalové míče praskly (jeden jsem přefouknul a jeden nepřežil kolmou přihrávku na plot). Pořádat závod z této strany Brd je trochu "challange", a to hlavně pro stavitele. Prudký kamenitý svah není na běh přijemný a stavitel se tady musí hodně snažit pokud se nechce po závodě před závodníky schovávat. Sobotní dopoledne bylo ale (snad až za těchto podmínek překvapivě) povedené, trať sice nepostrádala prvky zdolávání osmitisícovky, ale byla zajímavá, technická a místy i zábavná (scan tratě dále). Odpolední trať byla jednodušší. Správně jsem tušil, že mě tyto dvě etapy zcela odrovnají a proto jsem se na nedělní klasiku už nepřihlásil a dobře jsem udělal, časy šli přes dvě hodiny... Bořan se ale s tratěma snažil a v prudkém svahu vytěžil maximum.

Děti měli tratě v tomto terénu hodně těžké, Ota se dopoledne v rokli překouknul o kontrolu v mapě a zaběhl si 8 minut hlubokou roklí, problémům se nevyhnul ani Šimon. Naopak dobře běžel Jirka s Danem a Maruška a Kájou. Výběr smůly letos padl na Tomáše Jíru, zlomená ruka dala vzpomenout na Otovo loňské jaro, ale Tomáš statečně bojoval i rukou v pásce. V tomhle terénu to pro něj nebylo asi moc zábavné. Adam si na jednu kontrolu zaběhl 20 minut. dostal se asi kilometr od své trati, ale dokončil se všemi kontrolami. Mně se běželo bezvadně, pěkně to šlo od ruky i nohy. Na trati jsem narazil v kamenném příkrém poli na ležící běžkyni z Kotlářky, vypadalo to na kotník, ale jednalo se nějakou arytmii, tedy moje "krevní skupina". Trošku jsme jí pomohl (kvalifikace ing elektro není pro tyto případu zrovna ideální) a s Ticháčem jsme se pak pro ni pak vrátili z cíle a předali pořadatelům k dalšímu ošetření. Odpoledne Ota běžel lépe (4. čas), doběhl Šimona a závěr dokončili spolu. Vyhrál Ondra Ježek, Jirka 3. Dan, Šimon a Ota byli za sebou na 6-8. místě. Maruška s Kájou doběhli první o parník před dalšími závodnicemi, dařilo se i Vítkovi (2. místo).

V neděli byl závod už jenom jeden, zato klasika a to krajská, přeborová. H14 trať byla docela drsná, 5km v kopcích, kluci toho měli po víkendu plné zuby. Vyhrál zase Ondra, Šimon 4., Ota 7. (4´ dohledávka na 4.k), zkazil to tentokrát Jirka. Zvlášť postup na jedničku byl hodně drsný, málokdo asi odhalil obíhačku zprava po cestě, tohle ještě netrénujeme...Vítek s Maruškou obsadili 3. místa.



Byl to hodně perný víkend, ale je potřeba v takovémhle těžkém terénu běhat. My jsme také jezdili na krajské přebory na Blýskavu a na Moravě se nám to pak v kotárech hodilo...

Výsledky jsou tady.

Mapa H21L sobota dopoledne:

Mapa H14 neděle:








pondělí 4. dubna 2011

PŽ Říčany

Po vynechaném prvním krajáku v Klánovicích jsme zahájili jarní žebříčky v neděli 3.4.2011 v Říčanech. Sice jsme se z Itálie nevrátlii zdraví jako rybičky (nikdo), ještě k tomu trochu rozlámaní po celodenním přesunu, ale rekordní nedělní teplota 24C v kombinaci se závody doslova "za humny" nás nenechaly regenerovat doma.







 



Kamenická výprava přijela v hojném počtu 55. Shromaždiště bylo u pěkné nové školy na kraji Říčan, přímo na mapě, start i cíl byl hned za školou. Jižní část prostoru byla vždycky hezčí než severní (dnes tomu říkají "Jureček-sever" a "Říčanský les-jih", ale my víme, že to je pořád "Údolí raků"), naposled jsme tady běželi nároďákové štafety někdy kolem roku 1983?, a po letech jsem se tam těšil.

Měli jsme před sezonou trochu dilema co vlastně Ota letos má běhat, věkem H12, ale všichni kamarádi a soupeři už postoupili do 14tek. Nakonec jsme se rozhodli odběhat oblasťáky už ve čtrnáctkách, oželit nějaké to vítězství a raději si pořádně zazávodit se všemi kámoši. A bude to letos pěkná mela. Jirka, Šimon, Dan, Tomáš, Ondra, Adam a k tomu dalších asi 20 starších kluků dělá letos ze čtrnáctek pekelně nadupanou kategorii. To je super, všem to pomůže se posunout zase dál. Tipuju, že to letos nuda nebude a každý víkend to urve někdo jiný...Dneska vyhrál Ondra Ježek , sedlo to Šimonovi, který tam dnes neměl "svou kontrolu", Ota doběhl 3. :)




 

Adam šel podruhé bez fáborek, zase byl na startu trochu naměko, ale na jedničce se spojil s dalším startujícím a v pohodě to oběhli celé až do cíle. Zuzana si přečetla jeden špatný kód a trochu se tam zdržela. Já jsem si dal H21 a dnes to moc nešlo, běžel jsem do poloviny, pak už mě přemohla únava, začaly chyby a dost těšil jsem se do cíle. Vyhrál Kožak.








I další borci z Kamenice byli dost vidět, na bedně byli také Lucinka (1.D10L), Maruška (3.D12), Kája B (1. D16), Zuzka K. (1. D18), Valča (3. D18), Monika (2.D21), Sebík (1. H10), Tomášek (3. H10L), Vítek (2. H12), Vojta (1. H16), Matyáš (2. H16), Ondra (1. H18), Přemek (2. H18) a Lukáš (1. H21K). Starší nezmiňuju.

Na rozběhání přijemný závůdek podtržený letním počasím, v tomhle prostoru by asi bylo možné udělat nějaké štafety, míst na farstování je tady spousta. Za týden nás čeká víkendový trojzávod USK v Dobřichovicích.





Mapa H21L:

Mapa H14:


Výsledky jsou tady.

neděle 3. dubna 2011

Lyže Itálie

Poslední týden v březnu jsme ze Slunečné stejně jako vloni vyrazili se ski-instruktory.cz do Alp zdokonalit malé děti (pokud možno i sebe) v carvingu. Po loňském Rakousku jsme letos zamířili více na jih do Itálie, do střediska Santa Caterina (nedaleko Bormia). 

Po šílené cestě tam (celkem 13 hodin, 2.5h čekání před tunelem do Livigna) nás už ale čekali jen samé hezké zážitky. Dostatek kvalitního sněhu (žádné jarní bláto), naopak super slunečné téměř letní počasí po celou dobu, 100m od hotelu na sjezdovku, žádné fronty, prázdné sjezdovky a milí instruktoři. Týden rychle utekl a  Zuzana poprvé na sjezdovkách po týdnu řekla, že by ještě chvilku lyžovala...

Adam s ostatními dětmi (Hugo, Helča, Hanička, Viki, Filip, Lukáš, Julie) se pěkně vyjezdili a už nás opravdu nebrzdí. Otu už nemáme co učit - jezdí líp než my.